Ups.

24. ledna 2013 v 4:02 | Yuuki |  Deníček
(Kliknout na to červené tlačítko! :D I když to asi půjde špatně.)
Ten pocit, když si v klidu blogujete. A pak zjistíte dvě věci. Za prvé - hele... ona už je tma. Za druhé - KU*VA, TO UŽ JSOU ČTYŘI?!
Hahaha. Fajn. Zítra ve škole budu vypadat nějak takhle. (Vlastně dneska, ale to je jedno.)
http://media.tumblr.com/dd3ffab90cc338666f192fd86f6a4f8f/tumblr_inline_mgyijlBkM51r5h6p7.gif
Jsem přesvědčená, že už nemá cenu jít spát. Protože za dvě hodiny musím vstávat a to bych byla totálně mrtvá. Takže budu muset nejspíše použít své poslední drobné a koupit si Monster (i když někdy už nepomáhá ani ten).
Každopádně projela jsem spousty blogů. Včetně toho svého. Musela jsem se zasmát tomu, co jsem psala. A něco jsem raději ani nečetla. Dobře, asi jsem si trochu víc věřila. Kéž bych měla alespoň kousek té sebedůvěry i teď. Jelikož můj názor na svou maličkatou maličkost je... raději žádný.
Přemýšlím, proč to vůbec píšu. Pochybuji, že to někdo bude číst. A já chci, aby někdo četl to, co stvořím. Nejspíš proto tu na tom makám od nevidím do nevidím. Chci, aby lidé brali na vědomí mou existenci.
Kyaaaaaaah. Takže shrnula bych si, co se mi dneska podařilo udělat.
✔ Nastavit nový design. (Konečně jsem našla nějaký, s kterým bych se spokojila. A alespoň jsem se přesvědčila, že alespoň něco umím - ano, pořád umím nastavit design - s návodem. :DD)
✔ Upravit menu. (A vylepšit ho. Ještě to není tak úplně hotové. Však ještě nejsou hotové ani rozcestníky pořádně. :D)
✔ Napsat několik charakteristik. (Přesněji řečeno okopírovat z mého minulého blogu a trochu upravit.)
Chmmm. Myslím, že to by bylo asi všechno. Pak jsem ještě stihla projet tunu blogů, ale myslím, že to s tím mým blogem nijak nehnulo, takže bych to do splněných úkolů nezařazovala. Zítra (fajn - dneska) mám v plánu pokračovat. Škola by mi měla končiiit *jde se podívat na rozvrh* ... ehh *vrátí se zpátky* ... Co že je vlastně dneska za den? O_O" Čtvrtek. Soka.~ Tak to máme osm hodin. -.-" Takže snad budu do pěti doma. Snad.
Každopádně když si Yuukinka něco naplánuje nikdy to neskončí podle jejích představ. Takže se trochu bojím to sem vůbec psát. Ale co už.
• Dodělat ty charakteristiky. (A nejlépe všechny.)
A to je všechno, protože tohle nemůžu zvládnout ani za týden. :'DD Ale když už, tak si snad udělám o víkendu čas. (Což znamená, že neprosedím celý den u hry, ale u blogu.)
Ksss. Pomalu přestávám chápat, jak jsem mohla psát tak dlouhé články. I když... Tohle si myslím, že také není zrovna nejkratší článek. A já tam vždycky mluvila úplně o všem. Však to taky byl můj deníček a chtěla jsem, aby věděl všechno. Aww... Stejně tohle děsně vyvolává vzpomínky. Už jenom to, jak píšu. Píšu blog.
Jo, jo, jasně, asi jsem unavená - nejsem - jenom trochu. *zííííív* Damn.
Vždycky u mě bylo charakteristické psát dlouhé ... texty. Například nedávno jsme měli dělat charakteristiku literární postavy. Vzhledem k tomu, že se mi v poslední době nějak začal více líbit Harry Potter, tak jsem si vybrala právě onoho 'chlapce, který přežil'. Učitelka nám zadala, že stačí, když to bude napsané na jednu stránku (i s osnovou, nadpisem a tak dále.) (Ještě bych poznamenala, že ty sešity na slohové práce máme A4.) A já jí tam přinesla práci, nad kterou jsem proseděla celý den napsanou na tři stránky. Učitelka to tam pak vyzdvihla před celou třídou a ještě poznamenala, že je to obdivuhodné s mým neroztahovačným písmem a že navíc moje charakteristika dává smysl a že tam nejsou napsané žádné blbosti. Byla jsem víceméně dojatá, že moje nepříliš úžasné (podle mě) písařské dovednosti někdo ocenil.
Ale ještě více mě dojalo, když jsme dostali zadané líčení nějakého oblíbeného místa. Jelikož je moje oblíbené místo postel, tak jsem si něco musela vymyslet. :'DDD A tak jsem si vymyslela lavičku v parku. Někdy sem tu práci možná přepíšu. Nad tím jsem (mimochodem) také proseděla celý den. Nakonec jsem spatlala práci na dvě stránky (jo, zase to mělo bejt na jednu) a šla se pochlubit mamce (v jednu ráno), že už to konečně mám. Mamka chtěla, abych jí to ukázala, tak jsem začala prostestovat, že mě bude mít za psychouše a že je to děs a prostě takhle... ^^" Nehorázně mě dojalo, když mi řekla, že ze mě bude opravdu jednou spisovatelka, protože píšu ještě líp, než někteří současní spisovatelé a když jsem jí odvětila, co to mele, pro Jashina, tak mi přidala na konto další kompliment a to ten, že mi je teprve čerstvých čtrnáct a že za několik let budu mít o hodně lepší slovní zásobu a bude to vypadat ještě líp. (Jo, fakt nevím, co to mele... :'D)
 


Komentáře

1 Nuun Nuun | Web | 24. ledna 2013 v 19:35 | Reagovat

ŽIJU!!! Ty též jak tak koukám :D
Oficiálně jsem se stala polomrtvou a jedu na autopilota, takže občas hodím očkem kde co a jak, následně potom si hraju, že neexistuji.
Jaké to přeskvělé zjištění, že Yuu opět píše své eseje :)
A já to četla! Celé! Od A po Zet! :D
Něco se změnilo, vyjadřování, ale najít v článku opět ty tvoje osobní ˝úkoly˝ co udělat do brzkého času, povšimnout si nekřesťanské hodiny kdy bylo psaní přidáno a zjistit, že Yuu ujíždí na dopingu, tak něják zahřeje :) (a to si počkej na kofein! už nikdy neusneš :D!!)

2 Yuuki Yuuki | Web | 24. ledna 2013 v 20:55 | Reagovat

[1]: A mně zase tak nějak zahřejou ty tvoje komentáře. :3 Vzpomínám si, jak jsem vždycky byla natěšená, až mi nějaký napíšeš. A neříkám, že teď jsem nebyla. :D
Oh, jak milé, že moji esej si přeci jenom někdo přečetl. (A ještě k tomu Nuun. >w<)
Áno, áno, moje osobní úkoly, které nikdy nesplním mě budou provázet pravděpodobně až do smrti. :'D
A co se týče kofeinu. Jednou jsem měla krizi, tak jsem zkusila kafe... a málem jsem se pozvracela, takže... Už nikdy víc! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama